od Kačík » úte 05. lis 2019 12:15:29
Přála jsem manželovi smrt, co s tím?
Ahoj,
prosím o zachování anonymity, jde o citlivé téma, i když se to někomu může zdát praštěné. Pro mě je to důležité.
Nevím, kdy to přesně bylo, ale už je to několik měsíců, možná rok. Manžel, podle mě nespravedlivě, potrestal syna. Pak se osopil i na mě. No hádka jak hrom. Detaily nechci rozepisovat. Jenže já pak ve vzteku, když manžel odešel z místnosti (asi i z bytu), aby se uklidnil, tak jsem vykřikla: Chcípni! A malý se po mě leknutím otočil a měl strach v očích. Pak jsem to manželovi přála ještě několikrát. Vím, že je to špatně. Mrzí mě to. Měla jsem to řešit úplně jinak. Přát někomu smrt je hrozné. Navíc se bojím, jestli to nějak nepadlo na syna, když jsem to vykřikla směrem ke dveřím. A on seděl mezi mnou a dveřmi a tak se po mě podíval. Mám výčitky a nevím, co s tím. Bojím se, aby se jednomu z nich opravdu něco nestalo. Bojím se, aby se to neobrátilo proti mě. Mnohé si řeknete - Hele, neblbni, nůž jsi do ruky nevzala, žijete, tak to neřeš. Ale poznala jsem, že síla myšlenky funguje. A teď nevím, co s tím. Navíc jsem si i v duchu řekla: Proklínám tě. Kdykoli mu něco uděláš, ať se ti to třikrát vrátí. Prosím, chci vědět, co mám dělat a jak to napravit. Díky.
Přála jsem manželovi smrt, co s tím?
Ahoj,
prosím o zachování anonymity, jde o citlivé téma, i když se to někomu může zdát praštěné. Pro mě je to důležité.
Nevím, kdy to přesně bylo, ale už je to několik měsíců, možná rok. Manžel, podle mě nespravedlivě, potrestal syna. Pak se osopil i na mě. No hádka jak hrom. Detaily nechci rozepisovat. Jenže já pak ve vzteku, když manžel odešel z místnosti (asi i z bytu), aby se uklidnil, tak jsem vykřikla: Chcípni! A malý se po mě leknutím otočil a měl strach v očích. Pak jsem to manželovi přála ještě několikrát. Vím, že je to špatně. Mrzí mě to. Měla jsem to řešit úplně jinak. Přát někomu smrt je hrozné. Navíc se bojím, jestli to nějak nepadlo na syna, když jsem to vykřikla směrem ke dveřím. A on seděl mezi mnou a dveřmi a tak se po mě podíval. Mám výčitky a nevím, co s tím. Bojím se, aby se jednomu z nich opravdu něco nestalo. Bojím se, aby se to neobrátilo proti mě. Mnohé si řeknete - Hele, neblbni, nůž jsi do ruky nevzala, žijete, tak to neřeš. Ale poznala jsem, že síla myšlenky funguje. A teď nevím, co s tím. Navíc jsem si i v duchu řekla: Proklínám tě. Kdykoli mu něco uděláš, ať se ti to třikrát vrátí. Prosím, chci vědět, co mám dělat a jak to napravit. Díky.