Ivan-1 píše:Babu Agu znáš?
Victoria Mary Clarke vypráví
„Na titulce dnešních novin je zase fotka mého partnera, Shana MacGowana. Kdybyste náhodou nevěděli, kdo to je, tak jen pro pořádek připomínám – zpěvák The Pogues. Patří k nejšílenějším světovým rockerům, konkurovat by mu mohli leda tak Ozzy Osbourne, Keith Richards, Ronnie Wood, Axl Rose nebo Pete Doherty. Ve článku se psalo, že se včera opil a následně ztropil pár výtržností – porval se v baru, pomaloval si obličej černou fixkou a nakonec úplně sťatý mával svými trenýrkami na křižovatce policistovi před obličejem.
Když jdu od trafiky domů, brečím. Doufám, že si toho nikdo nevšimne. Po dvaceti letech s tímhle chlápkem bych už možná měla být zvyklá na všechno – pár jeho výstupů mluví za vše: jednou se pomaloval černě a vyskočil z jedoucího auta na dálnici, málem zapálil někomu v parku psa cigaretou, má ukousnuté ucho a vyražené zuby... Jasně, jsou dny, kdy jsem v pohodě a trenkám na křižovatce bych se zasmála. Ale jsou dny, kdy to nedávám.
Jako třeba dnes... Shane pije každý den. Někdy víc, někdy míň. Dělá to už od mých šestnácti let, kdy jsme se potkali. Když jedou s kapelou koncertní šňůru, je to nejhorší. Za ta léta, co jsme spolu, jsem zkoušela všechno možné, aby s tím přestal, přestože vím, že člověk může přestat pít nebo brát drogy jen tehdy, když se sám rozhodne, když sám chce. Od emočního vydírání slzami přes vylévání ginu do umyvadla, hysterické i tvrdé scény. Dokonce jsem od něj na nějaký čas odešla a pokoušela se žít s jiným mužem, který chodil každý den cvičit, zdravě jedl a chtěl založit rodinu. Byl fajn, ale málem mě unudil k smrti. Nemělo to jiskru, takže jsem po měsíci zase skončila vedle Shana.
Shane mě dostal hned první den, když jsem ho v jednom baru uviděla. Bylo mu pětadvacet, mně šestnáct. Vysoký, modrooký. Nebyl to typický krasavec, ale vyzařoval něco, co mě přitahovalo. Bavila jsem se s jeho kamarádem, který nás pak dostal na koncert The Pogues, kde Shane zpíval. Tu noc po koncertě jsme skončili v jeho příšerně zabordelené garsonce... Nejsem psycholožka, ale dá se předpokládat, že žena, která se zamiluje do šíleného chlápka, musí být sama taky trochu šílená. Nebo aspoň mít v sobě rebelskou část duše, která se manifestuje skrze partnerovy extravagance. Jsem já blázen? Kdybych nebyla se Shanem, ožila by moje divoká část a já skončila jako Courtney Love?
Já i Shane žijeme většinu času jako úplně normální pár. Díváme se na televizi, náš oblíbený seriál jsou třeba Zoufalé manželky, a jsme oba vlastně spíš introverti. Shane hodně hraje na kytaru, skládá muziku, čte si. Ale když mu jednoho dne cvakne, zešílí. A to doslova. Třeba minulý týden jsem ho našla na zahradě, jak pálí moje staré módní časopisy, vykřikuje, že bojuje s démony, a zuřivě při tom dupe po cédéčkách. Mezi námi je ale velké pouto, možná karmické. Krátce nato, co jsme se seznámili, jsem ho požádala o ruku, odmítl s tím, že se ženit nehodlá. Za pár let požádal on mě, samozřejmě jsem odmítla. Dnes už jsme oba líní to organizovat...
Já ani Shane jsme nechtěli děti – možná proto, že jsme sami ještě děti. I když se občas šíleně hádáme, umíme také jeden druhého rozesmát až do slz. A kromě toho, že Shane o mně pořád píše písničky, mě vždycky dostane tím, že mi skoro každý den nezapomene říct, že mi to sluší. Takže dneska, až vstane a probere se z kocoviny, se na něj za ty trenky na křižovatce nebudu zlobit. Místo toho si společně zazpíváme, zasmějeme se a život půjde dál. Naladím se na pozitivní kanál a místo nechutného alkoholika budu vnímat krásného, vtipného, inteligentního a extravagantního muže, kterého miluji. ‚Jediná láska je totiž slepá láska‘, jak zpívá Tom Waits...“
Kohant píše:...stále si nemohl zapamatovat mé jméno, čehož využil k nalití šesti sklenek irské whiskey.
Ivan-1 píše:Kohant píše:...stále si nemohl zapamatovat mé jméno, čehož využil k nalití šesti sklenek irské whiskey.
Sa mu ani nedivím. Ja si ho nepamätám dodnes.
Kohant píše:Ivan-1 píše:Kohant píše:...stále si nemohl zapamatovat mé jméno, čehož využil k nalití šesti sklenek irské whiskey.
Sa mu ani nedivím. Ja si ho nepamätám dodnes.
Korva to jsem nepsal já. To je citace článku z Reflexu.
Ivan-1 píše:Kohant píše:Ivan-1 píše:Kohant píše:...stále si nemohl zapamatovat mé jméno, čehož využil k nalití šesti sklenek irské whiskey.
Sa mu ani nedivím. Ja si ho nepamätám dodnes.
Korva to jsem nepsal já. To je citace článku z Reflexu.
Len sa nevyhováraj!
Kohant píše:No tak to by sis mohl pamatovat že jsem Antonín.
Uživatelé procházející toto fórum: Seznam [Bot] a 242 návštěvníků