Kohant píše:Hóvadó.
Sprosté slova............
..........V užívání takových výrazů mluvčím brání jednak společenské důvody, jednak důvody náboženské. Naši předci měli například zakázáno „brát boží jméno nadarmo“, a proto se vyhýbali výrazům souvisejícím se smrtí. Pro význam „zemřít“ tak vznikly eufemismy jako odejít, opustit nebo vydechnout naposledy. Podobně bylo nahrazováno i slovo ďábel výrazem ďas nebo popisným pojmenováním čert. Při klení také ještě dnes nahrazujeme zapovězené výrazy sakra a krucifix zástupnými výrazy safra, safriš, krucipísek, krutibrko, stejně jako při údivu užíváme slovní spojení ježkovy voči místo ježíšikriste či ježíšmarja. Díky zástupným výrazům si ulevíme, a přitom neporušíme společenské nebo náboženské tabu.
Policie šetří smrt dvou Asijců v Brně, zřejmě šlo o vraždu
Význam slov "nejoptimálnější" a "nejideálnější"
Perpetuum_MobileVždy, když někoho slyším (nebo vidím, to v případě psaného projevu) nadávat na slova „nejoptimálnější“ nebo „nejideálnější“, pomyslím si cosi o omezenosti daného jedince (přesněji omezení jeho představivosti) a v klidu to přejdu. No, ale prostě se stalo, že hrnec přetekl a já si nemohu odpustit podat vlastní pohled na věc a problematiku „ještě ideálnějšího ideálu“…
Odpůrci slov „nejideálnější“ a „nejoptimálnější“ (pro jednoduchost budu dále v textu používat už jen situaci s ideály, protože se totéž vztahuje i na optima, neboť jde o slova s podobným významem) většinou argumentují tím, že taková slova jsou blbost, neboť nemůže existovat nic ideálnějšího, než je to, co je „ideální“. Je-li něco ideální, pak to dosáhlo maximální hranice, řekněme, kvality. V tomto smyslu mají odpůrci pravdu, nic ideálnějšího prostě být nemůže. Faktem však je, že v drtivé většině případů nemůže být nic ani opravdu ideální. Většinou je to tak, že se něco snaží ideálu přiblížit, a to pochopitelně co nejvíce.
Pak je tu druhá věc: Musí nutně druhý a třetí stupeň od nějakého přídavného jména (v tomto případě přídavného jména ideální) znamenat, že to je lepší („kvalitnější“) než stupeň první? Existuje jakési dogma, že musí, a od toho je potřeba se odtrhnout. NEMUSÍ. A zrovna v případě „ideální“ a „optimální“ tomu tak opravdu není. Maximum „kvality“ je dosaženo na prvním stupni, druhý a třetí jsou pak „méně kvalitní“ s tím, že stupeň třetí je „kvalitnější“ než druhý. V tomto případě to tedy znamená, že:
1. IDEÁLNÍ – top, maximum, nic nemůže být lepší
2. IDEÁLNĚJŠÍ – *není „ideální“, jen se mu blíží, ale běžně se s tímto slovem setkáte jen zřídka
3. NEJIDEÁLNĚJŠÍ – zcela jasný význam: nejblíže „ideálnímu“, ale pořád ještě ne „ideální“ a ideálem se typicky ani nestane
Slovo „nejideálnější“ má naprosto logické vysvětlení. Je to stav, kdy se nejvíce, jak to ve skutečnosti jde, přiblížíme vysněnému, avšak zpravidla nedosažitelnému ideálu. Ideál (ideální) v tomto případě existuje jen v teoretické rovině, které do praktické realizace chybí pár malých, ale existenčně zásadních detailů.
Krásným příkladem je Perpetuum Mobile, což je typické ideální zařízení. Jenže v praxi nedosažitelné. Bylo vyrobeno hodně takových přístrojů, doslova „jeden ideálnější než druhý“ a jeden z nich byl bezpochyby nejideálnější (nejvíce ze všech se přiblížil ideálu). Ale žádný z nich není ideální. Ideální Perpetuum Mobile totiž neexistuje.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 179 návštěvníků