K Valentýnu ... a duchové to nejsou
K Valentýnu ... a duchové to nejsou
Tigra píše:
Já už se rači neptám.
Tigra píše:...
A už pracují i na bezprstové verzi.
Možná by se to hodilo do všelína víte komu.
Danusjá jsem v dočítání na počátku, už ti odpověděla Cherry, já to vezmu ještě ze svého úhlu pohledu.
Ztracené věci - nebo věci které hledám a nemohu najít. Většinou toho zanechám, požádám anděla(vesmír, strážce,to čemu kdo věří) o pomoc a nalezení..stačí říct prosím své vyšší já o pomoc a naletzení věci Xy pustím to z hlavy a pak mi přijde myšlenka, nápad......a vždy to najdu. Totéž si dělám když jede někam autem a potřebuji hezky zaparkovat. Před jízdou zavřu oči - na chvilku, představím si jízdu jak je v poho a jak krásně najdu místečko a požádám. A víc se nestarám. Já vím, že to vypadá jakna hlavu postavené, ale ono to funguje. Se svým vyšším já už jsme sehraná parta a tak například onehdy se mi stalo, že jsem se v noci probudila a první myšlenka byla, že jsem nechala camfourek, kde mám napsaná čísla učtu a Piny atd v práci. Zalovím v kapse a nic. Rano jsem prilítla do práce a ptám se pani uklizečky ,zda nevyhazovala papírek vypadající tak a tak. A ona jo, vyhazovala. tak jsem zalovila v pytli s odpadky a byl tam. Vždy poděkuji. Tím chci říct, že jsme kamarádi.
Jak dobíjím - já osobně v přírodě, pohybem a hlavně se nevyčerpávám "blbostmi" To znamená, že když něco dělám, tak jsem ukotvená v přítomnosti v tom okamžiku a dělám to naplno. když vařím soustředím se na to, když si čistím zuby, soustředím se a své zuby...........každičký den věnuji chvilku osamocenou jen sobě, vypustím vše a pobudu si jen v klidu s uvědoměním svého těla, myšlenek, zvuků kolem, ticha.
Ziji s důvěrou a beru život takový jaký s vědomím, že vše je v pořádku. K tomu jsem se ale musela dopracovat.
I mne se Danus stava, ze se nahromadi mnoho veci naraz a muze to byt stres ale ja se nepoddám, zhluboka se nadechnu(stejnak vím, ze to jednou pomine) a nepustim ten tlak sobe a beru to jedno po druhem. Systémem od nejjednodussiho a nejlépe zvládnutelného a pokracuji. Hlavně ale u toho pravidelne dýchám. Místo na neblahé nasledky se soustředím na primitivní vec své vlastní dýchání. Čerpám opět z přírody. Vzpomenu si na mravence. Objeví drobek a třeba je 4x větší než on a je daleko a ten tvoreček jej stejně dopraví do mraveniště. kousek po kousku. Je úžasné je pozorovat. Ale i tito tvorečci určitě na své úrovni prožívaji zoufalství a stres:-) jednou takovy jeden cipera, potlacil drobecek, neslo to, oběhl ho zase zkusil, nic, poposel - vratil se....hledal cesty,....a pak filuta namakal do mraveniste a "predal informaci" a pak tam naklusali kamaradi a rozebrali drobek a dotáhli to do mraveniste.
Víc to nebudu komentovat. Takže až někdy nebudeš vědět kudy kam, vrat se domu a hledej SVOU cestu :kissing: :kissing: :kissing:
Uživatelé procházející toto fórum: Google [Bot] a 69 návštěvníků