A ještě jeden výlet z Bodrumu, tentokrát zase autem na severSměrem na Efes, po západním pobřeží, přes Mylás, kolem úchvatného jezera Golu (Tuz Golu), se dostanete ke třem zajímavým místem: jedno je mystické, jedno je historické, jedno je étericky nádherné. Všechny mají jedinečný amfiteátr, který po dvou výletech už ale nevnímáte...
Milét (Milétos)Pozor: 500 let před Kristem, 2.500 let před Kalouskem:
• základové úhly rovnoramenného trojúhelníku jsou shodné
• každý průměr dělí kružnici na dvě stejné části
• protilehlé úhly mezi dvěma protínajícími se přímkami jsou shodné
• jestliže mají 2 trojúhelníky shodné minimálně dva úhly a jednu stranu, jsou shodné
• trojúhelník vepsaný do oblouku nad průměrem kružnice je pravoúhlý (tzv. Thaletova věta)Matematik Thalés z Milétu byl místní rodák, což si přečtete hned u vchodu. Milét bylo jedno z nejvýznamnějších a největších měst a je zajímavý především zachovalostí. Díky tomu, že byl obývaný ještě v 16. století n. l. (i když od 13. století již Turky), zůstal zachován půdorys města i některé stavby. Ve 13. století přibyla s polu s Turky mešita Ilyas Bey Camii, která je dnes nejzachovalejší, vlastně jedinou stojící stavbou.
Milét je rozlehlá pláň, na které najdete celou infrastrukturu města: je zábavné procházet se po městských bulvárech od amfiteátru k zátoce (na přelomu tisíciletí byl Milét přístav, postupně ale byla Lví zátoka zanešena a dnes je odsud k moři 7 km) pod byzanstkým hradem a podle informačních cedulí a základů staveb si v duchu zrekonstruovat celé město: agoru, obytné domy, tržiště, gymnasion, stadion, stáje, přístav, hřbitov, městské stavby...
Mešita, strašlivě strašidelná.
Didyma (Didim, Didym)Bohatí Miléťané se nespoléhali jen na úplácení bohů celého světa, jejichž přízeň si kupovali u svých obchodních partnerů z Asie, Evropy i Afriky, ale chtěli taky vědět, co je čeká. Apollónův chrám v Didymě si zachoval vliv po celých 600 let, až do přelomu tisíciletí, a byl spojen přímou cestou s Delfami. Na místě vystryskl posvátný pramen, kolem kterého se nejprve shromažďovaly věštkyně, vznikla zde malá věštírna, a která byla pak pro potřeby krále obestavěna ohromujícím chrámem se 122 dvacetimetrovými sloupy.
Chrám byl zničen zemětřeseními v 9. a 15. století, nicméně je částečně obnoven a je skutečně ohromný a ohromující. Přestože byl plný lidí, ztráceli se mezi rozsypanými obrovskými stavebními kameny a ponurost a mystičnost místa byla cítit na každém kroku. Byl docela horký den, kameny na okraji pozemku byly rozpálené, ale čím blíž chrámu, tím bylo chladněji. V místech, kde tryskával posvátný pramen, jsem si natáhla svetr. Nerouhejte se!
Všímejte si těch hákových křížů...
Asi nejfotografovanější objekty v Didymě. Objevily se v televizi, hned jak Kohant prozradí film, tak je dám do hádanek, kdo to tady poctivě čte, bude mít náskok. Ty obličeje ilustrují dojem, který věštírna vyvolává.
A, jak je milým tureckým zvykem, zateplila to zde roztomilá domácí zviřátka, stovky ještěrek, které se královsky bavily kukáním na fotografy, a taky jeden miláček prodavačů vstupenek. Teda jeden...
PrienéPriené je jedno z těch měst, které byly přístavem a s ústupem moře jejich význam klesl, lidé se odstěhovali na pobřeží a ony zanikly. Jako Efes, jako Milét...narozdíl od nich má ale Priené překrásnou polohu, díky které je i dnes okouzlující a každému by se tam chtělo bydlet: město leží na svahu, který se zvedá z útesu, vysoko nad pobřežní plošinou, dříve nad hladinou moře. Svah je porostlý voňavým, prohřátým borovým hájem, a stavby leží přímo ve stínu jehličí.
Z útesu máte výhled desítky kilometrů po okolí, které je pokryté bavlníkovými poli a protíná je zakroucená řeka Menderés (Meandros), zavlažující úrodnou krajinu. Tahle řeka přinesla světu mmj. dvě užitečné věci: název pro říční zákrutu a vzorek na kabelky Versace - tu svastiku. To, co vypadá jako hákový kříž po turecku, jsou zákruty Menderesu, který byl a je tak významný, znamenal život, že ho staří obyvtelé antických měst považovali za nutné grafiky zakonzervovat do svých sakrálních i občanských staveb. Má opačný toč, než nacistický symbol a nemá s ním nic společného, je vlastní této oblasti.
(zajímavý efekt: myslela jsem si, že všechny fotky jsou moje, a tam vzadu v bílém tričku, modré sukni, červených sandálech a s bílou mašlí sedím na šutru)
Ty stovky hodinových koleček jakoby se vysypaly z obrových hodinek; jsou to rozsypané sloupy, které asi už nikdo nepostaví. Můžete si vybrat, které chcete, malé, velké, zubaté či ohlazené, kdo z vás už byl na pikniku v hodinkách?
Priené je jedno z nejfotografovanějších míst v Turecku, ale málokdo ho zná. Těch pět sloupů: jsou charakteristické a často se objeví v knížkách, propagačních tiskovinách, jako dekorace bloků a kalendářů, na suvenýrech (z Řecka
)...tak vy příště už budete vědět.
Dej si sklenku, nevíš co tě čeká venku.