http://life.forbes.pl/salvatore-ferraga ... ,1,1.html#Salvatore Ferragamo - dvorní švec Hollywoodu
Ta historie, ač ryze italská, vyznívá jako pověst v ryze americkém stylu - od čističe bot k milionáři. Nebo raději od skromného ševce k jednomu z největších jmen světové módy. Náctiletý Salvatore Ferragamo svoji firmu založil před 89 lety.
Narozen v roce 1898 v malinkém Bonito asi sto kilometrů od Neapole v bídné mnohodětné (třináct sourozenců) rodině, ušil první boty v devíti letech pro svoji sestru ke svatému přijímání. O dva roky později byl vyslán do práce k místnímu ševci, aby po dalších dvou letech - ve věku třinácti let - otevřel vlastní obchod. V roce 1914 emigroval, jako spousta Evropanů, v tom Italů z bídného jihu, do Ameriky. V Bostonu spolu s bratrem pracoval v továrně na výrobu kovbojských bot, velmi brzy však přesvědčil sourozence k přestěhování do Kalifornie, mnohem víc klimatem připomínající Itálii. Přesto však ne počasí, ale klientela měla pro Salvatora význam. V Santa Barbara a následně v Hollywoodu otevřel firmu na opravu a výrobu bot na míru. Navzdory prvním úspěchům, jako perfekcionista, nebyl spokojen se svou prací. Viděl, že nezřídka nošení jeho bot přinášelo bolesti a často byly nohy po vyzutí poraněné. Proto se rozhodl naučit lidské anatomii. Studoval ji na University of Southern California. Dalo by se říct, že Hollywood mu padl k nohám, i když v pravém slova smyslu to bylo opačně. Jeho klienty byla Gloria Swanson, Rudolf Valentino nebo Mary Pickford. Po domovině tesknící Ferragamo se rozhodl po třinácti letech vrátit do Itálie. Pouze ne do rodné Kampanie, ale do Florencie. Jak vyjasnil ve své biografii z roku 1957, šlo o to, že město se pyšní jak mnoholetou tradicí v oblasti umění, tak i v oblasti kožedělné výroby. Pro mistra Salvatora byla Florencie spojením příjemného s užitečným. Sídlo firmy zřídil v paláci z roku 1289, kde je dodnes.
Úctu světových hvězd neztratil. V podstatě neměl konkurenci, proto buď navštěvovaly jeho palác nebo netrpělivě čekaly ve svých hollywoodských sídlech nebo filmových studiích na zámořskou zásilku. Jiná věc je, že Salvatore ve svých projektech využíval na tu dobu průkopnické materiály: korek, celofán či dřevitou kůru. To mu dovolilo tvořit fantastické tvary podpatků nebo kopyta bot. Současně tyto projekty souzněly s koncepcí hollywoodských kostýmních výtvarníků, probouzely představivost scenaristů, vždy citlivých na takové chutňoučké detaily při vykreslování charakteru a vzhledu svých hrdinů, a samotné hvězdy přiváděly k ekstázi.
Na jednom z nejznámějších svých - i zároveň historie firmy - snímků zakladatel značky dřepí ve své pracovně nad desítkami modelů otisků nohou hollywoodských hvězd. Všechny jsou podepsané: Audrey Hepburn, Greta Garbo, Marilyn Monroe. Pro tu poslední stvořil jeden z nejznámějších a zároveň nejklasičtějších modelů - prostě červené jehlové střevíce. Do historie přešly také sandály na duhovém klínovém podpatku pro Judy Garland. Dnes bychom je nazvali ikonickými. Vyrobené v roce 1938 pro hvězdu "Černokněžníka ze země OZ" (samotná duha navazuje na soundtrack k tomuto filmu "Somewhere Over The Rainbow") pravidelně se objevující v příručkách o módě 20. století nebo na výstavách zasvěcených designu - kromě jiných na proslulé "Quali cose siamo" (Věci, kterými jsme) v milánském Triennale Design Museum. Tím se značka Ferragamo stala jednou ze součástí identity italského národa.
V rodině je síla
Firma se rozvíjela, ale nelze říct, že byla vždy stabilní. Ve 30. letech, kvůli krizi a ne zrovna nejlepšímu vedení, zakladatel vyhlásil dokonce bankrot. Byznys se obnovil po 2. světové válce. V 50. letech firma šila již 350 párů bot denně. Když Salvatore v roce 1960 zemřel, vedení převzala jeho žena Wanda, která se dříve zabývala výchovou šesti dětí. Spolu s nejstarší sedmnáctiletou dcerou Fiammou nejen předešly úpadku firmy, ale pozdvihly ji na úroveň, o které zajisté vždy snil zemřelý zakladatel. To byla koneckonců Fiamma - jediná z potomstva, která měla zkušenosti s prací po boku otce, vyprojektovala proslulý model balerínek Varina s ozdobnou hedvábnou mašlí, dodnes masově vyráběný (a kopírovaný) na celém světě. V práci pro značku se zaangažovali prakticky všichni synové i dcery Ferragama, někteří z nich pracují v této rodinné firmě, jak se na Italy sluší, dodnes, spojujíc život pracovní s výchovou více než dvaceti vnoučat mistra Salvatora...
Těch je opravdu hodně. Britský Guardian, který rozebíral fenomén této rodiny, ji přirovnává k Medičejským. Tento florentský kupecký a později knížecí rod proslul mimo jiné zásluhami v kultuře, podporoval například Michelangela (zajímavý polský překlad Michal Aniol), Donatella nebo Leonarda da Vinciho. A samozřejmě se značka Ferragamo ráda cítí být zodpovědná za italské dědictví. Ferragamo zasponzorovala například velkou výstavu Leonarda v pařížském Louvre. "Angažujeme se všemi možnými způsoby, abychom pomohli zachovat to, co je nejcennější" řekl nedávno o filantropii značky její šéf Ferruccio Ferragamo.
P.S. Zdál se mi to zajímavý článek. Přeložila jsem, protože jsem byla vyvedena z omylu, že když tu dám odkaz v polštině, že tomu rozumíte. Některé výrazy se mohou zdát divné, ale já je mám tak zažité, že někdy nedokážu rozpoznat, že to není česky a normálně je počeštím.